26. prosince 2017

SILVESTR 1972 V TROJMEZÍ

Epizoda s prezidentem Svobodou byla za námi a Silvestr před námi. 

   Také 31.12. na Silvestra bylo bojové rozdělení, které nám přečetl jediný důstojník, který zůstal na rotě a to byl nrtm.Toník Firýt, který současně vykonával službu dozorčího důstojníka roty (DDR). Vyfasoval jsem tři průzkumné služby, tu první s nástupem ihned v 17.00 hodin. 

   Tonda Firýt mne, jakožto dozorčí důstojník přesně v 17.00 vyslal na průzkum terénu, s určením trasy od roty,směrem na Cinka, dále po cestě k můstku přes potok Rokytka, kde bylo skryté strážní stanoviště. Tam se telefonicky na rotu zahlásit signalistovi (DSP) a střežit do 19.hodiny, po ukončení střežení nahlásit opět DSP průběh služby a pokračovat dál ve skrytu lesa, směrem po vytýčené trase, s návratem ve 21.00 hodin na rotu. 

   Moji průzkumnou trasu měli kluci z roty dávno nastudovanou z Plánu služeb a tak na mne počkali před rotou s tím,že až půjdu okolo hospody U Cinka, tak ať koupím pár lahví "životabudiče". Peníze mi strčily do kapsy a hotovo. Jeden z kluků na mě houknul, že počká u psích kotců, aby nám to Toník nesebral. Tašku mi nedali a protože jsem šel sám, jen se svým štěkajícím doprovodem, tak jsem přemýšlel, kam to asi dám, aby mě to nevypadlo. V kotcích jsem si vzal své psí kamarády a vyrazil do terénu (tedy k Cinkovi). Ještě jsem si všimnul, jak DDR nrtm Firýt stojí na chodbě, kouří a kouká ke kotcům, jak odcházím do té zimy. 

Ilustrační dobové foto z 1.rPS Trojmezí 1972 - služební psi.


   Dojdu k Cinkovi, svítí se ze všech oken a aby ne, chystají se na Silvestrovskou zábavu. Kouknu do lokálu, zatím tam moc lidí není. Paní hospodská mě zmerčila a hned mě odvedla bokem do kuchyně, abych nebyl na očích, kdyby přišel někdo z důstojníků. Sdělil jsem hospodské své přání a ta mě vybavila, za obdržené finance, vším potřebným. Ještě než mne vyprovodila, tak se podívala ven, aby mě nikdo nespatřil. Nechtěla, aby mě někdo načapal tam, kde nemám být.  

Pohostinství U Cinka (Jednota) - dobová fotografie.


  Dorazil jsem na skryté stanoviště za mostkem přes Rokytku, ohlásil se pojítkem signalistovi na rotě a začal jsem střežit. Zima jako na Sibiři, čtyřnohý huňatý doprovod mám na svých nohou,ale furt je zima. Říkám si, na co mám životabudič? Otevřu láhev vodky a loknu si, je to lepší, ale samotnému mě nechutná.  

  V určenou hodinu jsem se odhlásil hovorem na rotu ze stanoviště, srovnal si za pasem nakoupené flašky alkoholu tak, aby necinkaly a já mohl jít lesem potichu jako myška.V klidu jsem vyrazil po určené trase směrem k rotě. 

  Když jsem se blížil k trojmezské rotě, očekával jsem, že u kotců, kam musím dojít nejdříve, abych zavřel psi, bude někdo z kluků čekat. Ale nikdo tam nebyl. Tak jsem si řekl, že tekutý proviant uložím do skřínky, anebo si to kluci vezmou na pokoji, protože projít okolo místnosti DDR a samotného Tondy Firýta bylo,s takovým nákupem, značně riskantní. 

  Ovšem, stalo se,co jsem nečekal. Vycházím od kotců,po schodech vzhůru k rotě a na schodišti před rotou vidím nrtm.Firýta,jak tam postává a pokuřuje. 
Kamarádi koukají nenápadně z oken,co se bude dít a vůbec je v dané chvíli nezajímá Silvestrovský program v televizi. 

 
Ilustrační dobové foto z 1.rPS Trojmezí (1972).


  Tonda měl snad rentgenové oči,nebo letitou zkušenost (vyloučit se u něj nedá vůbec nic), houkl na mě: "Vojáku nejdete ňák moc brzo ze služby? A co nesete?". 
Odpovím že nic a kráčím na druhý schod naproti stojícímu dozorčímu důstojníkovi. Toník mi stroze nařizuje: "Vojáku stůjte a zvedněte ruce!". 

  Ptám se proč,ale on opakuje znovu: "Zvedněte ruce". Tak je zvedám,ale to jsem ale neměl dělat protože mi začaly z kožichu propadat ven jedna láhev za druhou na schody, kde se rozbily všechny až na jednu. Teď už Tonda dělal, že nic nevidí, neslyší a povídá: "Pojďte zahlásit konec služby a pak si vezměte koště a zameťte to, ať se nikdo nepořeže". 

  Kluci mi dali co proto, taková škoda a podobně,bla, bla, blá, ale že si nikdo z nich nepřišel do kotců pro objednaný alkohol,jak bylo domluveno, o tom ani slovo. Přes tuto ztrátu (mimochodem zrovna ta otevřená vodka se zachránila) jsme oslavily Silvestr 1972 a příchod Nového roku 1973, velice, velice slušně. Ještě, že jsme měli našetřeny světlice a "dělbuchy". 

No a takový byl Tonda Firýt. Nic nám nesebral,nikam nic nehlásil,on nám to rozbil. :-) 

(C) Autor: Miroslav 
Fotografie: Vojensko CZ

ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? Klikněte si pro příběhy z Trojmezí.

Psovodské vzpomínky - 1.část

Psovodské vzpomínky - 2.část 

* Psovodské vzpomínky - 3.část 

* Takový byl Tonda Firýt  

 -------------------------------------------------------------------------------------------------- 


11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj vespolek.

Příběh jak vystřižený ze služby PS. Nicméně se chci zcela nezáludně zeptat-nešlo ty lahve ukrýt u kotců, přímo v kotcích či někde u strážného? Vždyť by se venku nebo ve sněhu pěkně vychladily...hovořím jen z vlastních zkušeností. Byť jsem vojančil o nějaký ten pátek později než autor příběhu. Na PŠ v Zadním Chodově jsem propašoval láhev becherovky přes veškeré kontroly v rukávu kabátu. Bylo to sice o fous, ale povedlo se. S přáním všeho pěkného v roce 2018 Zdeněk Nagovský

Pohranicnik řekl(a)...

Tohle mě také překvapilo.
Stačilo přeci nechat láhve někde poblíž kotců ve sněhové závěji, kde by se fajně chladily. Až by byl čistý vzduch a operační důstojník by zalezl do kukaně DDR, bylo by přeci možné šnaps odnést z venku dovnitř.

Alkohol se na rotu pašoval i za mě, v 80.létech. A dělo se to myslím všude. Někdy se to podařilo odhalit (oblíbené byly skrýše uvnitř kotce, pod ostrahou čtyřnohého hlídače), někdy ne. Hlavně šlo o to, aby se nenacamrali řidiči, v případě pohraničního poplachu by dopravní nehoda pod vlivem alkoholu byla jízdenkou k vojenskému prokurátorovi.

Anonymní řekl(a)...

Chapu, ze jste to meli tezke. Ale u nas, s modrejma uniformama se zadnej Alkohol nikam nepasoval.
Ale my jsme asi nemuseli zpytovat svedomi, a tak nam ke spokojenosti stacilo par sedmicek v Arme.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 1. ledna 2018 14:51

Co je myšleno těma "modrejma uniformama"?
Přiznám se, že poněkud tápu. Modrá armáda se říkalo ČSD (Československé dráhy), páč nosili nádražáci modré uniformy. Nebo se jedná o železniční vojsko ČSLA? Ale, to mělo normální klasické vojenské uniformy.
To by mě docela zajímalo.

Anonymní řekl(a)...

Ne, my byli elita. Letectvo a ostatni byli spenati. Ale to zde asi bude pamatovat jen hodne malo lidi.

Radek řekl(a)...

Ahoj všem!
Takže teda "Letectvo." Nevíte někdo, kdy se letci přebarvili na zeleno ? No a vlastně kdy policajti (pardon - SNB) ?

Anonymní řekl(a)...

Letectvo bránilo svými stroji celistvost území ČSSR a střežilo vzdušnou hranici. Stroje určené k pacifikaci vzdušného prostředku byly vybaveny zbraněmi s ostrou municí. Letecký pozemní personál byl mj. určen k tomu, aby tyto stroje byly v chodu a nepřetržité pohotovosti. Takže si ty kandidáte na Alzheimera, pokud chceš naznačit, že jsi sloužil u letectva, s tím svým čistým svědomím, jdi dát ještě jednu sedmičku do army nebo spíš lahváče do Kauflandu a nepobryndej si u toho tu tvoji modrou uniformičku nebo tě babka nepustí přes práh. Jen tak mimochodem, v některých ozbrojených složkách modré uniformy přečkaly i r. 1989-ozbrojená stráž letiště, ozbrojená stráž železnic,... lampasáky u letectva bylo vídat v modrých (asi slavnostních) i zelených uniformách současně. SNB se převlékala kolem r. 1966, 67. Po hadráku v r. 93, 94. Buď!

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 3. ledna 2018 9:14

Díky, napsal jste to i za mě.
Původně jsem to chtěl komentovat obdobně.

Radek řekl(a)...

Ahoj,
jj - taky myslím, že SNB zezelenala cca 1967.
Ale kdy v rámci ČSLA letci - také tak někdy, ne ?
Na reakce na urážky PS OSH bychom tady snad ani neměli reagovat. Jak říkal hostinský Palivec - takoví nám dycky můžou políbit prdel (no, dyštak todle admine vymaž).

Jo - ohledně uniforem dám taky jednu vzpomínku.
Absolventi VK VŠ (vojenské katedry) chodili až do r. 1981 v kopřivákách + kanady. My byli první ročník na VŠE v Praze, který fasoval maskáče vz. 60. Nicméně v kopřivákách se chodilo už "z domova" - tj. celý den (mezi lidma... a tudíž se muselo i salutovat atd. no a byly průsery - zkuste si třeba v Praze představit okolí Kulaťáků - kde byla ČVUT, VŠCHT ale taky MNO a GŠ ČSLA ;-). Do maskáčů jsme se převlékali až "v baráku" a mimo barák chodili jen na Viktorku na pořaďák.
Jediný rozlišovací znak mezi armáďákama a VK VŠ byl odznak na čepici (my neměli lvíčka, ale dýku s písmeny VŠ) a kulatý žlutočervenočerný znak na rukávu (kde vždy byla zkratka příslušné VK VŠ) - už nevím na kterém...

Tak zatím !
Radek

Anonymní řekl(a)...

Inu vidim ze jsem se nemylil.

Anonymní řekl(a)...

Udivuje mne, ze dohonestujici komentr jako tento nebyl smazan.
Anonymní Anonymní řekl(a)...

Letectvo bránilo svými stroji celistvost území ČSSR a střežilo vzdušnou hranici. Stroje určené k pacifikaci vzdušného prostředku byly vybaveny zbraněmi s ostrou municí. Letecký pozemní personál byl mj. určen k tomu, aby tyto stroje byly v chodu a nepřetržité pohotovosti. Takže si ty kandidáte na Alzheimera, pokud chceš naznačit, že jsi sloužil u letectva, s tím svým čistým svědomím, jdi dát ještě jednu sedmičku do army nebo spíš lahváče do Kauflandu a nepobryndej si u toho tu tvoji modrou uniformičku nebo tě babka nepustí přes práh. Jen tak mimochodem, v některých ozbrojených složkách modré uniformy přečkaly i r. 1989-ozbrojená stráž letiště, ozbrojená stráž železnic,... lampasáky u letectva bylo vídat v modrých (asi slavnostních) i zelených uniformách současně. SNB se převlékala kolem r. 1966, 67. Po hadráku v r. 93, 94. Buď!