6. listopadu 2017

NOČNÍ LUMPÁRNA

Další příběh z roty PS Potůčky - pouze pro dospělé.

   Je nějaký všední den,kdesi mezi rokem 1964 až květnem 1966. Sloužím jako DDR a den po denním rozkaze uplývá svým volným tempem. Už jsme po večeři a četa, která má po službě, jako vždy v takových případech, může na vycházky. Vojíni ve všední den do 22 hod., poddůstojníci do 23 hod. a kdo má vzorňáka, o hodinu déle. První výkonnostní většinou nemá nikdo. 

   A tak se chlapi po rozkaze, aniž čekají na večeři rozprchnou. Průserů moc není, sem tam zarach za přetaženou vycházku. S tím je problém navázaný na příjezdy vlaku motoráku. Vlak přijíždí od Nejdku v 22:10 hod., to se toleruje. V sobotu a neděli, když je hraniční volno, vlak přijíždí směrem z vnitrozemí o půl druhé, takže se z toho nedělá věda. 

Dobové foto pohraniční roty.


   Toho červnového dne, žádný problém, všichni se vrátili z vycházky včas. Vysílám hlídky před půlnocí a mohu se oblečený s opaskem a pistolí v místnosti DDR natáhnout. Obyčejně tak do dvou hodin, pak odcházejí další hlídky na střídání. 

   Podřimuji, klepání, sedám si, vstupte! Vstupuje mazák, slušňák, jméno nepovím. Co potřebujete vojíne? Máme takový problém, nevím jak bych vám to pověděl. Žádný strach, ven s tím, nikdo se to nedozví. No to jsem si dal, takovým slibem. 

   Soudruhu poručíku, nechtěl by jste ženskou? Jak, jakou ženskou!? No víte, kluci přivezli vlakem z Horní Blatné ženskou, brigádnici, co dělá v lese, sází stromky, Polku. No a co? Víte, oni ji tam v psí kuchyni mají na stole... Cóóóó!? No jestli by jste si nechtěl vrznout.... 

Ilustrační dobové foto - psovodi z roty PS.


   Musím tedy říci, že to byla od kluků vysoká důvěra, se svěřit, ale obecně průser jako mraky. Jdem! 

    Holka leží na stole, zjevně cosi popila, od pasu dolů nahá, horní díl prádla pod bradou, na ní jeden z vojáčků a zadkem mydlí jako o závod. Nohy jí ve výšce drží čekatelé, už ji umdlévájí, stehna, bříško, prsa, vše pocákané "bílou tekutinou". 

   Tak a babo raď, co teď? Zatrhnout to? Holku vyhnat? Ale zas tak často si kluci nezašukali, určitě někteří z nich dnes přišli o panictví. Můžu jim to udělat? No a protože sám rád páchám nemravnosti, tak nebudu ani jiným kazit radost. 

   Chlapi, já nic nevím, já jsem tu nebyl, celou noc jsem neopustil kancl. A zkuste něco kecnout, že života vám peklo udělám! Jdu pryč, do toho "semenného rybníka" se mi vážně nechce. Do rána nespím, jsem napnutý. Kolem třetí se vraceli další hlídky, no a ty chtěly taky zemřít v náručí oné Polky. 

   Nad ránem zase klepání. Tak a je průšvih. Nebyl. Přihasil si to absík. Máme průser, ona nemůže chodit. Rychle organizuji s absíkem kontrolu na piketu, aby mohl vyjet terénní Gaz. Naložte ji, ať je z roty. 

   Dva ji podpírají ze stran a vedou do Gázu. Kde má boty? Někde je v tom tumlu ztratila. Hlavně, aby se Gazík vrátil z cesty v pořádku. Vrací se. Rychle do garáže. 

   Ten den, ti co měli po službě, spali jako zabití a ti, co šli do služby, se sotva šourali. No, chlapi, takovou noc vám nezapomenu. A nezapomněl jsem. 

   Vzal jsem za kolegy velitele čet výcvikový den. PŠM, pořadová, protichemická a zlatý hřeb: zrychlený přesun na 5 km. Takový zrychlený přesun, to nebyla legrace. Výstroj lehká polní, zbraň, lopatka, plynová maska, no prostě všechen vercajk, kromě tlumoku plné polní. 

   Třetí až čtvrtý kilometr v plynové masce. A vpřed, po silnici, směr Horní Blatná, vy kanci. Do mírného kopce. Běžíme, první kilometr celkem bez problémů. Druhý kilometr se to roztahuje. Zpomaluji, aby na třetí kilometr byli všichni pohromadě. Plyn, masky nasadit! Za mnou, poklusem klus. Kdo to nezažil běžet v masce, ten nic nezažil. Já to běhal moc a mockrát ve vojenském učilišti PS. Vlasy mokré obličej mokrý, po těle vám leje voda, i zadek vám čvachtá. 

   No, roztáhlo se to pořádně, někteří už nemohli a jen šli. Ale masku si nikdo netroufnul sundat. Zkrátil jsem to na 4 km. Masky sejmout! Za normální situace by všichni remcali. Nikdo ani nemuknul. Zpět jsme se vrátili volným krokem. 

   A aby ti,co byli ve službě, nepřišli zkrátka, tak jsme si to příští den zopakovali. Další, na tehdejší dobu novinka - skupinový sex, se, alespoň pokud vím, už na pohraniční rotě nepořádal. 

   Nikdo se nic nedozvěděl. Kluci si to odnesli do civilu, já však na to dosud nezapomněl. Kulisy jsem trochu upravil, ale příběh je pravdivý.



(c) AUTOR: Zdeněk Holek. 
FOTOGRAFIE: archív autora.

Zajímá vás více z této tématiky? Klikněte si: 

* Učitelka sexu 

* Nemravnosti ve vojenském stanu 

* Není žena jako žena


8 komentářů:

PS řekl(a)...

Říkávalo se "podle peří poznáš ptáka, podle ptáka péesáka". :o)

Anonymní řekl(a)...

nechutné, presne to zapadlo do vašej peseckej mentality.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 9. listopadu 2017 21:49

Ale jděte, vy moralisto... :-)
Váš komentář jste napsal ještě, než jste si ulevil od přetlaku, nebo až potom?
Wir kennen unsere Pappenheimer.

Anonymní řekl(a)...

Skutečnost nebo sen každého vojáka. Ale co mladý muž ženu záda ženu potrebuje

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 13. listopadu 2017 18:42

Das stimmt. :-)

Anonymní řekl(a)...

nie súdruženko, na rozdiel od teba ma nevzrušuje ponižovanie iného človeka. ale pre hrdinských psákov bolo zjavne hlavné, že si zatrtkali.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 17. listopadu 2017 1:58

Ale jdi, ty katholický brebto :-)
O žádném ponižování nemůže být ani řeči. Polská nymfomanka si užila príma "gang-bang" s mladými muži a spokojené byly obě strany, této, veskrze erotické párty.
Jímá mě předtucha, že vy jste si v životě asi moc sexu neužil a tak zde pokrytecky máváte pomyslným praporem morálky a bigotnosti. Inu, ve vašem případě platí ono klasické "Freude, Freude, vždy na tebe dojde".

Anonymní řekl(a)...

že sudruženko nemá ani potuchy o dôstojnosti človeka a správaní k žene ma neprekvapuje, inak by nešiel strážiť koncentrák. (ale tú infantilnú fotku s detskými líčkami a rádoby US zrkadlovkami si už daj radšej preč.)