11. června 2012


VOJNA NENÍ KOJNÁ .  

Základní výcvik vojína Pohraniční stráže.

Základem tohoto příběhu jsou útržky vzpomínek na dobu mého základního vojenského výcviku.

Povolávací rozkaz

Deset dnů před stanoveným nástupem na vojnu -1. dubna 1969 – jsem obdržel povolávací rozkaz. Zněl asi takto: Povolávám Vás k vykonání vojenské služby. Dostavte se dne 1.4.1969 k PS útvaru 8941 Sušice, výcvikové středisko Volary. V uvedený den se k tomuto útvaru dostavte do 16.00 hod..
Dne 1.4.1969 v 04.30 hod. ráno jsem ještě se dvěma kamarády (jeden byl bývalý spolužák), kteří dostali povolávací rozkazy stejným směrem jako já, nastoupili do vlaku na Prahu. Na Hlavním nádraží už čekaly speciální vlaky pro povolance, a já nastoupil do vlaku směr České Budějovice – Český Krumlov – Kájov – Volary. Po šesti hodinách jízdy jsem vystoupil na malém nádraží v šumavské obci Volary. Na perónu již stály pořádkové hlídky, které nás odchytly, seřadily do zástupů a vedly na přijímač.



Přijímač Volary

U hlavní brány nás vítala nejen vojenská hudba, ale především pošklebující se obličeje starších vojáků a poddůstojníků. Hlídka nás odvedla do velké staré jídelny, kde na nás čekal buřt s hořčicí a chlebem a vojenský čaj, vypadající na první pohled jako divná červenohnědá tekutina. Po tomto „pohoštění“ jsme čekali co a jak bude dál.

Důstojníci, kteří nás už hlídali, namátkově sestavovali skupiny po deseti lidech a odváděli tyto skupiny z jídelny. Za dvě hodiny tak přišla řada i na nás. Odvedli nás k nízké dlouhé budově a po jednom jsme vstupovali do dveří a do chodby. Hemžení v chodbě připomínalo velké mraveniště. Za dveřmi jsme obdrželi velký papírový pytel (který připomínal pytel na mouku) na civilní oděv. Dostal jsem pokyn svléknout se do trenek a oděv vložit do pytle. Následovalo stříhání, sprcha a nakonec zdravotní prohlídka, zda jsem opravdu schopen vykonat vojenskou základní službu. Po této proceduře se šlo do místnosti, kde nám dali úplnou vojenskou výstroj.

Nakonec se předstupovalo před personalistu – zde jsem obdržel rozhodnutí o svém zařazení. Do ruky jsem dostal papírek, na kterém stálo: Výcvikové středisko Železná Ruda – 1. družstvo, 1. četa 1. motostřelecké roty – kulometník. Chci podotknout, že v té době byla PS zařazena v Československé lidové armádě (v letech 1966 – 1971). PS útvar Sušice měl v té době dvě výcviková střediska, Volary a Železnou Rudu. Doba výcviku byla pět měsíců.

Když jsem opustil budovu, odchytil mě pověřený důstojník, přečetl si papírek a odvedl mě k přistavenému autobusu. Nastoupil jsem a v hlavě měl zmatek, nevěděl jsem, co mě čeká. Zatím mě čekala dlouhá noční cesta do výcvikového střediska v Železné Rudě. Dva kamarádi, se kterými jsem se ráno setkal, se mnou dále necestovali. Jeden byl zařazen jako spojař a druhý jako ženista. Setkali jsem se až po dlouhých letech po vykonání vojenské základní služby.




Výcvikové středisko Železná Ruda: Vzpomínka první

Po příjezdu do výcvikového střediska v Železné Rudě nás odvedli do velké místnosti. Zde jsem čekali na ráno, až si nás rozeberou jednotliví velitelé rot. Mě si vyvolal velitel roty major Richtr. Byl to člověk, který začínal u Pohotovostního pluku 1 NB – tvrdý, ale férový chlap. Jak jsem již uvedl, byl jsem zařazen k 1. četě, které v té době velel poručík Moran. To byl Slovák, také férový, jen měl jedinou chybu – měl moc rád alkohol, jak jsem později zjistil. Odvedl nás na pokoje, ve kterých nic nebylo. A první úkol zněl – nacpat si slamník (někdo si jistě vzpomene na film Drsná planina, kde J. Bartoška cpe slámou slamníky). Tady jsem v praxi poprvé pochopil rčení „Jak si kdo ustele, tak si lehne.“ Když byl slamník napěchovaný málo, propadl se a železná postel pak dotyčného tlačila do zad. Když se napěchoval moc, vytvořila se na slamníku koule, ze které se padalo z postele dolů (matrace byly na postelích až v pozdější době). Vyfasoval jsem postel, vedle mě byl vojín Manko, Slovák maďarské národnosti, taková malá kulička. Když nevěděl nebo neznal odpověď nebo se prostě „šprajcnul“, opakoval pouze „nemértem“ – nerozumím. A s tím si po celou dobu výcviku vystačil.

Nacpáním slamníku skončil první opravdový den vojáka základní služby.



Výcvikové středisko Železná Ruda: Vzpomínka druhá

Začaly všední, obyčejné výcvikové dny. Výcvik byl (podle norem ČSLA) opravdu tvrdý. Oblíbeným prostorem pro náš výcvik bylo hřiště v Železné Rudě, kolem kterého protékaly dva potoky. Z tohoto hřiště jsme vždy „útočili“ na kopec zvaný Pepík. Za tímto kopcem se nacházel prostor rPS jednotky Debrník a trasa ŽTZ.

Jednou jsme opět útočili na kopec, výchozím bodem bylo samozřejmě hřiště. Zahájili jsme útok a zrovna když jsme se přiblížili k potoku a chtěli jej přeskočit, poručík Moran zavelel „K zemi!“ Všichni samozřejmě zalehli na břehu potoka. Nikdo z nás se nechtěl namočit, protože jsme pro výcvik měli uniformy zvané kopřiváky, velice nepříjemné stejnokroje (UNY ještě nebyly všude). Proto tento postoj. Poručík neřekl nic a zavelel zpět. Opět byl vydán pokyn k útoku, opět k zemi na úrovni potoka, opět nic. Velitel se naštval a znovu velel zpět. Zkrátím to – pětkrát nás nechal zalehnout přímo v potoce, mohu konstatovat že vodník Česílko oproti nám – hadr. Když měl velitel kocovinu, mstil se nám tak, že nás nechal plížit směr Pepík přes louku, na které se pásly krávy. Dovedete si asi představit, jak louka vypadala a jak jsme po útoku na kopec vypadali my.

Druhým oblíbeným místem byl výcvikový prostor ČSLA Dobrá Voda, který se vlastně nejčastěji používal pro nácvik bojové činnosti za použití cvičného střeliva. Od vjezdu na toto místo, kterým byla Gerlova Huť, jsme vždy prováděli nácvik až do prostoru Nové Hůrky a někdy až na Skelnou, což bylo osm kilometrů. Jelikož jsem byl první kulometník prvního družstva, musel jsem běžet jako první i s nabíječem. Kdo ví, kolik váží lehký kulomet 7,62 mm vzor 52, tak také ví jak byl tento kulomet těžký. A když jsem měl i cvičné střelivo... Prostě hrůza. Přesto jsem to zvládl a ostatní také. Nicméně byl nácvik této bojové činnosti šílený a nepředstavitelný.

Když jsem se pak sám velel výcvikové rotě a viděl nácvik bojové činnosti výcvikových čet u roty, pomyslel jsem si, jak by asi vojáci zvládli náš tehdejší výcvik pod ČSLA. Mnozí povolanci odpadávali už jen po odběhnutí několika desítek či stovek metrů.

Dalším šílencem byl náš tělocvikář poručík Karel Dočkal. Administátor tohoto webu si na Dočkala jistě vzpomene, později působil také ve funkci tělocvikáře u 3. fakulty OSH VŠ SNB a tedy i vojenské SOŠ PS a VMV Holešov, kde nakonec i zakotvil. Byl to sportovec tělem i duší. Po mnoha letech jsem se s ním setkal v Holešově. Kvůli neustálému sportování měl oddělané všechny klouby v těle, hlavně na nohou, a bez injekcí nebyl schopen pohybu (poznámka Admina: Bože můj, na mjr. Dočkala do smrti nezapomenu, ten nás honil jak nadmuté kozy!).

Tento člověk nás proháněl po kopcích kolem Železné Rudy, hlavně na Pancíř a zpět. Díky tvrdému bojovému výcviku a díky tomuto tělocvikáři jsem získal fyzičku, praktikovanou pak v přímé službě u Pohraniční stráže.


Výcvikové středisko Železná Ruda: Vzpomínka třetí

Rok 1969. 21. srpna tohoto roku se ve dvě ráno celým výcvikovým střediskem rozezněl signál – bojový poplach. Všichni jsme nastoupili před budovu naší roty. Byla přistavena vozidla OT 64 a k našemu údivu jsme všichni místo cvičné munice dostali munici ostrou. Zazněl pokyn nasednout a čekat. Nikdo nevěděl, co se děje. Jen k nám pronikly kusé zprávy, že příslušníci výcvikového střediska Volary se den předtím v odpoledních hodinách přesunuli do Prahy. A my prý pojedeme také, jen se čeká na pokyn z nejvyššího velení. Tak jsme čekali šest hodin, připravení na odjezd do hlavního města. Naštěstí k přesunu nedošlo a vše bylo odvoláno. Rozebírat situaci kolem 21.8.1969 nebudu, neboť je známá dost.

Výcvikové středisko Železná Ruda: Vzpomínka čtvrtá

Na závěr našeho výcviku byla nařízena prověrka naší připravenosti. V podmínkách ČSLA to znamenalo bojové cvičení v délce trvání jedna noc a jeden den.

25.8.1969 byl v odpoledních hodinách vyhlášen bojový poplach za účelem splnění úkolů tohoto cvičení. Proběhl nástup a všem, kteří se cvičení účastnili, bylo vydáno cvičné střelivo.

Náš výcvikový prapor byl červený, protivníci modří. Úkolem praporu bylo přesunout se do cvičného prostoru Dobrá Voda – Zhůřská pláň, kde měl prapor zaujmout kruhovou obranu a vyčkávat. Po přesunu jsme obsadili již vykopané zákopy a vyčkávali. Nadcházela poměrně chladná srpnová noc.

V noci nám byla šílená zima. Někoho napadlo přinést si z nedalekého velkého seníku seno a schovat se do něj. Dotyčného jsme následovali všichni a čekali jsme na ráno. Za úsvitu přišel rozkaz. 1. družstvo 1. čety mělo za úkol provádět před jednotkami čelní průzkum, tzv. ČPZ – čelní pochodovou záštitu. Museli jsme si obléct ochranný oděv proti jadernému spadu a nasadit masku M-52 (to byla celogumová maska přes hlavu, kdo ji pamatuje). Pak jsme vyrazili k průzkumu.

Velitel čety por. Moran se řídil pokyny, vydávanými náčelníkem bojové přípravy pplk. Kralovcem. Tento podplukovník byl při plnění bojových úkolů jednotek velice nepříjemný a nekompromisní. Zároveň byl hlavním rozhodčím při vyhodnocování stanovených úkolů.

Plnili jsme různá zadání, ale hlavně vytyčovali trasy a průchody pro ostatní. V průběhu cvičení jsme se dostali na okraj lesíka, kde bylo plno borůvek a ještě i malin. Od rána jsme neměli čas něco sníst nebo se napít, tak por. Moran vydal pokyn k sejmutí ochranných masek. Ihned jsme se vrhli na maliny a borůvky, když v tom přišla zpráva, že se k nám blíží kontrolní orgán – pplk. Kralovec. Okamžitě jsme museli zaujmout bojovou sestavu a nasadit masky. Za okamžik podplukovník dorazil.

Nechal si nastoupit celé družstvo a v krátkosti nás seznámil s celou situací předchozího boje. Ohodnotil naši činnost kladně; některé jednotky na tom tak dobře nebyly. Seznámil nás s posledním úkolem: najet k jednomu mostu, kde nás přepadnou a polovinu posádky zničí. Tím naše úkoly v tomto cvičení končily. Po celou tu dobu jsme na hlavách měli masky a poručík trnul hrůzou, kdy podplukovník zavelí masky sejmout a spatří naše obličeje, umazané od malin a borůvek. To by byl průšvih.

Za třicet minut jsme dostali pokyn k přesunu k inkriminovanému mostu. Při najíždění na most se z protější stráně ozvala sporadická střelba nepřítele, který nás měl zničit. Všichni jsme vyskákali z OT, zaujali postavení a zahájili odvetnou palbu – celou dobu cvičení jsem nevystřelil.

Začala naše prudká střelba. Protože jsme chtěli spotřebovat veškerou přidělenou munici, házeli jsme i dýmovnice a dělobuchy. Naproti nám se najednou v zákopu vztyčil velitel ženijní roty z brigády PS, který značkoval s příslušníky nepřítele, a do rachotu střelby křičel: MY UŽ NEMÁME NÁBOJE – JSTE ZNIČENÍ!!! Naše palba přesto pokračovala dál. Velitel této roty rezignovaně usedl na dno zákopu a čekal, až naše střelba skončí. Tím také skončilo naše účinkování v tomto cvičení.



Výcvikové středisko Železná Ruda: Vzpomínka pátá – závěrečná

1.9.1969 jsem odjel k rodičům na zasloužených 10 + 1 na dovolenou. Bylo stanoveno, že po výcviku se tato dovolená musela čerpat v kuse, protože na pohraničních jednotkách bylo čerpání řádné dovolené složité.

Deset dní utíkalo jako voda a blížil se odjezd zpět k výcvikovému praporu do Železné Rudy. Jednou mě po návratu domů čekal na stole dopis, odeslaný od útvaru PS 8941 Sušice, ve kterém stálo asi toto: Na základě rozhodnutí velitele bPS atd. vám byl stanoven návrat k vašemu útvaru (Železná Ruda) na den 20.9.1969 do 24.00 hod.

Tím pádem dovolená prodloužená o dalších devět dní. Nikdo mi to nikdy pořádně nevysvětlil, ale byla to doba plná změn na základě srpnových událostí roku 1969. Tak asi proto. Po návratu jsem byl zařazen k rotě PS Kvilda, kde jsem vykonal celou vojenskou základní službu v délce 24 měsíců. Přikládám foto své vojenské knížky – nějakým záhadným způsobem mi zůstala až do dnešních dnů.



© AUTOR: Stanislav K. http://www.lide.cz/stenlly50

KOREKTURA: Hana J.

FOTOGRAFIE: archív

Pohraniční stráž FACEBOOK http://www.facebook.com/groups/326442737125/




Komentáře

Jó, Dočkal. (Solitér - Mail - WWW)
Stačilo držet se ho prvních pět kilometrů běhu a pak vás bral jako sobě rovného. Že jsem se něco pod ním naběhal, než trdlovat někde jinde, zaběhl jsem si do Martinic či Fryštáku na pivo. Jako člen Dočkalova běžeckého oddílu jsem mohl v teplákách vyběhnout z Holešovských kasáren pomalu každý večer. V rámci tréninku.
Jo, admine- Dočkalova dcera bydlela v osmdesátých letech v Pastvinách, poté se přestěhovala do Hranic.

Za oněch časů (arnošt - Mail - WWW)
se vojenské knížky odevzdávaly po dovršení 60ti let při vyřazování mužů z branné povinnosti. Dnes už to je zřejmě zrušeno, protože já mám vojenskou knížku doma taky.

Re: mjr.Dočkal (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Solitére,
však jsem ho také jednou,když jsem šel pěšky z Trojmezí do Hranic,před Siedlungem potkal. Málem jsem se skácel,když jsem tuhle noční můru,z dob mých studií na voj.škole v Holešově,potkal :-)
Ten mě dával záhul! Honil mě (a ještě pár vyvolených sošáků) jak nadmutou kozu. No prostě,byl to maniak,úplný Running Man :-)

ADMIN (stenlly - Mail - WWW)
A co jsem měli říkat MY - vlastně já tebe honil když byl o 23 let starší :-)):jestli znáte někdo Železnou Rudu směr Pancíř a zpět- tak nás politujte. Nevydržel nikdo mimo por.Dočkala !!! Ne mě spíš připomíná Forrest Gumpa - taky když začal běhat nevěděl kdy přestat !!

(Stanislav - Mail - WWW)
mjr.Dočkal - železný muž s naprosto šíleným stylem běhu. Mám stejné zážitky jako Solitér. Jednalo se až o 20 km výběhy, ale to měl Karlos už svých 10 km z rána. Vzpomínáte ? Ráno dobíhal s kilovými činkami v každé ruce. Byl jsem s ním dvakrát na Běchovicích, tam se umisťoval na bedně. Trénoval podle Emila Zátopka . Sprinty v kanadách na opaku přivázaná pneumatika. Dneska by to těžko někdo vydržel. Ten kdo stíhal, měl se jako prase v žitě ! Pro mě zlaté časy !

(stenlly - Mail - WWW)
Mě to vyprávěj - vím jaký to byl šílenec ohledně sportů. Vzpomínám,ale když jsem byl v roce 1990 na nějakém školení v Holešově. Říkalo se o něm,že bez raních injekcí už se vůbec nehne jak měl zničené klouby na nohách.Jednou jsem s ním dal i řeč a zavzpomínal na časy když nás honil.A jak říkával jeden ze sportovních zakladatelů a šiřitel sportovních myšlenek Pierre de Coubertin : Sportem k trvalé invaliditě :-)

vojna není kojná (Jan - Mail - WWW)
Mám podobné, ne-li totožné zážitky, ale ze "slavného" výcvikového střediska PS v Horažďovicích. Ještě v roce 1967 se tam prováděl výcvik nováčků pro celou 15.bPS a bylo nás tam asi 1200 najednou. Byl to takový barákový tábor za městem a vzhledově to připomínalo standartní koncentrační tábor III. říše.
Tam jsem si poprvé sáhnul až na dno svých sil, přičemž náš velitel družstva to vyjádřil celkem lapidárně, když s oblibou říkával : : "... Vojáci, až se vám bude zdát, že už víc nemůžete, že tady umřete vyčerpáním, tak tomu nevěřte ! To vás jen obelhávají vaše vlastní líný civilní prdele, vydržíte ještě jednou tolik..." Měl jsem 100 chutí ho zastřelit, jednak ale nebylo čím a nakonec po dvou letech jsem mu musel dát za pravdu.
Dobře jsi to napsal, jen mi tam dobově "neštymuje" ten lehký kulomet vz.52. Tyhle kulomety, společně s TK vz. 43 Gorjunov, byly staženy z výzbroje ČSLA a PS již v roce 1963/64 a plně nahrazeny jedinným kulometem, kterým byl UKL vz. 59. No nevím, možná, že někde ještě nějaké byly, nicméně z hlediska hmotnosti to vyšlo skoro na stejno, vz. 52/57 vážil asi 8 kg, vz.59 váží asi 8,60 kg, tedy žádný velký rozdíl.

říjen 1980 (max - Mail - WWW)
na ty fotce je major Beran jestli se nepletu,když tak mě někdo opravte

Major Beran??? (noveudoli - Mail - WWW)
To je legendami opředený major Š.,zvaný Cicina ,13.rPS Nová Pec(Klápa).Byla to motorová myš na kterou z nás skoro nikdo neměl na PD.A to jsem dělal vrcholově sport.I dnes vypadá dobře,a to je o 26 let starší jak na fotce.Fotky jsou z Volar, počítám tak rok 85-86.NÚ říjen 83

Ilustrační foto (Petra - Mail - WWW)
Máte tam nejen majora Berana, ale i nápis nad branou do kasáren, že "Chráníte hranice Socialismu" - tedy s hranicemi Československa (OSH jak píšete) ta Vaše činnost na hranicích evidentně neměla vůbec nic společného

Re: Ilustrační foto (Petra) (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
V těch dobách totož existovaly dva bloky,ten východní (socialistický) a západní (tzv.kapitalistický). Československo svojí západní a jižní hranicí tvořilo mj.i onu hranici socialismu.
Nápisy a transparenty patřily k oné době a byly stejné hloupé,jako je hloupá dnešní propaganda.

vojna není kojná (Vterán 46 - Mail - WWW)
Doplnění vzpomínek Jana. Výcvikové středisko PS Horaždovice jsem absolvoval v roce 1965. Na naší rotu barák nezbyl, tak jsme byli pod stany.
Měli jsme společné drevěné latríny s výhledem do přírody. Umyvárna dřevěné koryto se studenou vodou. Jídelna to byla kolna bez bočních stěn. První měsíc jsem byl přidělen do střelecké roty. Druhý měsíc jako dobrovolník jsem strávil v psovodské rotě. To mělo při ranní rozcvičke "výhodu". Rozcvička, to byl běh směr Babín. Slabé povahy odpadávali u železničního viaduktu. Střelci měli otočku u rybníku. Ale psovodi měli tu čest se každé ráno podívat na ceduli Babín (začátek obce) tam jsme měli otočku. A za ty dva měsíce jsem měl celkem slušnou fyzičku. Ještě jedna vzpomínka: Asi po týdnu od nástupu ZVS při nástupu výcvikového praporu nám bylo oznámeno že jeden nováček si sebou donesl tátovou pistoli a byl požádán aby vystoupil a pistoli odevzdal. Samozřejmě že nikdo nevystoupil a tak jsme stáli na buzerplace a zatím nám naší velitelé prováděli přehlídku v ubytovacích prostorech. Své věci jsme pak nalezli naházeny na posteli. Blbejší důvod k přehrabaní naších věcí jsi ty kaky mozky již nevěděli vymyslet. Vždyť v Budějicích jsem na jedné straně do autoparku vešel jako civil a na druhé straně garáží vyšel jako vyvalený bažant a z civilu mi zůstali jenom trenýrky a holení. A ještě vzpomínka, jak jsem ve službě strežil tábor. Když jsem slyšel v noci že se mazáci vracejí z vycházky a bylo jasné že půjdu přes plot ak jsem odkráčel na opačnou stranu streženého prostoru (proč si komplikovat život) a nic neviděl a neslyšel. Nebo mi byla zvěřena ostraha vězňů (to byli kuchaři který měli průser na vycházce). Kluci když uviděli vykuleného bažanta, tak povídají, dej sem samopal mi ti jej ohlídáme a mazej do kuchyně. A pozdravuj tam kluky od nás. Výsledek byl takový že jsem do vězení donesl spousty proviantu a ještě zbylo i na mně. Všichni byli spokojeny a má služba proběhla bez závad.

Petra (stenlly - Mail - WWW)
Na žádné použité fotografii není mjr. Beran!!! Nad branou je : "Střežíme hranice socialismu - Vítáme nové pohraničníky ". Z hlediska tehdejší doby i zeměpisné polohy - Československá socialistická republika. Byla mimo NDR na hranici tehdejší západní hranice jako první. Jinak ADMIN už to vyjádřil též jak to bylo v tehdejších dobách. Při slavnostních nástupech se v celé armádě používal husitský chorám : Kdož sú Boží bojovníci .. Ale nikdo z ČSLA ani PS nebyl boží bojovník:-)

Webové stránky HRANIČÁŘI . (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Dávám na vědomost,že existují další www stránky,jenž se věnují mj.i historii OSH.
Web HRANIČÁŘI naleznete zde: http://www.hranicari.eu/
Vždy mě potěší,když se dozvím o existenci,či vzniku podobných www stránek.

Re: Ilustrační foto (Petra) (Petr - Mail - WWW)
Milá Petro! Kdyby jste pořádně četla příspěvky a nejenom hnidopišsky zkoumala fotky,tak se dozvíte že to není žádný mjr.Beran,nýbrž mjr.Š.z Volar na kterého mnozí pohraničníci dodnes vzpomínají a při návštěvě Šumavy se třeba u něj v jedné obci v NPŠ u stánku se suvenýry zastaví na pokec. A k těm transparentům: Ano,dříve bylo možno třeba ve Volarech takovéto spatřit-patřilo to k době ,jako dnes lemují cestu ke Strážnému transparenty "nočních klubů" a místo hlídek ve složení mladých kluků v uniformách na vás mávají převážně postarší a náležitě "zajeté" příslušnice nejstaršího řemesla. Holt pokrok ani na Šumavě nezastavíš...

bleee (tom - Mail - WWW)
hruza...ještě že mě dali modrou knihu :)

Webové stránky Hraničář-pro admina (Jan - Mail - WWW)
Nahlédnul jsem na tyhle stránky a je to zřejmě parta nadšenců, kterým jaksi chybí skutečný vojenský výcvik, postrádají vojenskou službu jako takovou a chtějí tohle potěšení dopřát dalším zájemcům. V tom dobrém slova smyslu věřím, že i dneska existuje hodně mladých lidí, kteří by to rádi zažili, ale není jim to jinak dopřáno. O zájemce tedy zřejmě nebudou mít nouzi. Vzniká tady další "nedělní" armáda, kterých tady ale běhá po lesích již celá řada a není to nic nového (viz. KVH). S historií PS a OSH to však nemá vůbec nic společného, vypůjčili si tady jen některé názvy. Podle těch úvodních proklamací( jsou to mimo jiné hrozný bláboly) to bude z ideového hlediska nějaký nacionalistický spolek, ale není zatím jasné zda ultralevého, nebo ultrapravého zaměření, může to být i nějaký mix. To se projeví později.
No, pro mně osobně to tedy nic není.

"hraničáři" (karel Runkas - Mail - WWW)
Fenomén stránek "frčí". Dnes má stránky kde kdo. Není ale nic horšího, než takové "mrtvé" stránky. Podle hesla: počáteční nadšení, realizační zděšení, na vojně ještě platilo potrestání viníků a odměna nezůčastněným. Tvůrci stránek asi byli nedočkaví a spustili je brzy, nedodělané. To odradí případné návštěvníky. Grafická úrověň je ale dobrá. Není ale na NÁŠ blog POHRANIČNÍKA.

Re: Jan (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Vím,kdo je autorem onoho webu. Tudíž nejsem tak skeptický jako ty :-)
Jestli se členové onoho o.s. věnují nedělnímu lítání po lese a hrají si na pohraničníky či jiné voj.jednotky, je to pro mě stále přijatelnější,než kdyby se věnovali bezcílnému toulání po sídlištích, braní drog či krádežím v supermarketech a jiné trestné činnosti,tolik oblíbené mezi mládeží.

OSH i Pohraniční stráži je věnována část web.stránek. Přehlédl jsi patrně, že jsem použil výraz "m.j." - mimo jiné.

mjr. Beran (max - Mail - WWW)
ale podoba tu je,pamatuju ho jak por.Havlíček když mjr.četl rozkaz stál těsně vedle něj jako opěra kdyby se zamotal jak byl věčně nalemtanej.V té době probíhaly polské události ,kdo zažil pamatuje rozdělení vojáků na Polsko a posily rot,spaní v ústroji mimo kanad, polní kuchyně atd. připravečné na buzeráku,trvalo to asi tři dny.

max (tom - Mail - WWW)
mjr Beran to je ten človíček v první řadě uplně v v levo ?

max (tom - Mail - WWW) (Petr - Mail - WWW)
Proboha jak už to napsat,že ten kdo stojí při přísaze ve Volarech "úplně vlevo" je "človíček" mjr.Š.,jehož kondici a vitalitu i nyní by mu mohl leckdo závidět.. A kdo nevěří,ať si v létě zajde na pivko a pokec v hezké "českoslovenštině" do stánku ve Stožci.

Hraničáři-pro admina (Jan - Mail - WWW)
Já jsem skeptický hlavně asi proto, že bych na to byl starej i když jsem ještě asi před 5 lety chodil aktivně závodně střílet v Dukle Plzeň a nevynechal jsem téměř žádnou soutěž odstřelovačů (Remington 700, ráže 308 Winchester, s optikou LEUPOLD Vari-X III, 6,5x20x50)- tedy pokud se nejednalo o čistě vojenskou, nebo policejní záležitost, kam neměli civilové přístup. Kdyby mi bylo dneska 30, tak bych taky asi někde běhal v neděli po lese v maskáčích a s paintballovou flintou. Píšu to tady proto, že tyhle aktivity vůbec neodsuzuj, naopak. Jenom mi v tomhle případě trošku vadí ten přehnaný heroický patriotismus, pathos a vypůjčená hesla, i když osobně třeba proti F.E.Dzeržinskému nic nemám.
Tím nechci tvrdit, že ta základní myšlenka je špatná, ale nic by se nemělo přehánět, ani ta propaganda. Pokud jsem se někoho dotknul, tak se omlouvám-je to jen můj názor.

Re: Hraničáři-pro admina (Jan). (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Ne,to ne. Já nejsem vztahovačný,neblázni!
Asi byl můj komentář špatně pochopený.
Prostě,jen si myslím a na tom trvám,že jakákoliv taková aktivita je lepší,než drogy a kriminální činnost - v obojím chce myslím ČR dohnat a předehnat Západ :-(

pro admina (Jan - Mail - WWW)
Vím, že nejsi vztahovačný !! Tyhle aktivity jsou skutečně lepší než cokoli jiného, úplně Ti dávám za pravdu a není tady co řešit.

max (tom - Mail - WWW)
sorry nechci se nikoho dotknout ale představa že bych tohodle mjr.š měl poslouchat dva roky je přímo nepředstavitelná...mimo jiné mě trochu připomíná dustojníka severokorejské armády...fakt

Hranicari.eu (Venda - Mail - WWW)
Předem všem děkuji za reakce, toho patosu jsem v onom článku opravdu napáchal přehršle , je to ale pokus emotivní vyjádření toho co by to mohlo třeba časem být ......( je to třeba trošku učesat ale netratit náboj - možnosi mladé generace tech 15ti 16ti letých, být pyšný na své předky, Obsah tohoto textu je též reakce na jiné články zájmových skupin AS (Airsoftu) kteří kopírují námořní pěchotu a jiné zahraniční vzory , snažíme se ale těmhle našim mladíkům ukázat že i unás je být na co hrdý a né pořád pokukovat za strejdou Samem. Když se podíváte na fotky akcí zjistíte že složení členů nepřesahuje 16 let, je však nádherné vidět jak zvládají rozborku a zborku kosy kosy, že si nasaděj chemiku do 10 vteřin, že 2m stěnu překonají všichni včetně té drobotiny nebot ti strší vědí že se o slabší musí postarat :-)

Hranicari.eu II (Venda - Mail - WWW)
Každopádně ta omladina při každém překonání problému roste před očima, už neplácají hlouposti z internetových a PC her ........ vědí že zásobník má jen omezenou kapacitu a že vleže hodit granát na cíl je dost zabíračka. Ale to vše je obsaženo v té zájmové části webu. Zdeňka jsem požádal odborný náhled na web neboť zde chceme seznámit onu omladinu (500 IP adres za necelé 3 měsíce není málo) s problematikou OSH včetně historie bez zatížení politikou ( vím ten F.E.D. ale ten mi tam vlít tak nějak mimoděk :-) holt PŠM a MLP zanechalo po 15 letech svou stopu ). Každopádně není účelem poškodit nikoho od PS, což mne vede právě k náhledu vašich názorů za které znovu tímto děkuji. Venca

Re: Venda. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Mé stanovisko je už patrné z předchozích komentářů. Já to hodnotím kladně a jeden takový mladík (nebo děvče) z podobného oddílu je mě milejší než rozmazlený mamánek,který se nedovede postarat ani o své exrementy a v lese by nepřežil ani dvacet minut :-)

Ještě zapracujte na webových stránkách, jak tady Karel Runkas poznamenal,je tam spousta nedodělků - ale i to chápu,také bývám leckdy netrpělivý.
Graficky to máte zmáknuté pěkně. Jen tak dál!
Ať se naši hysteričtí historici, odborní publicisté,novinářští pohůnci a katoličtí inkvizitoři třebas vzteknou :-)

Hranicari.eu (Venda - Mail - WWW)
každopádně dík za názory a případné upozornění, především na korekce nepřesností u článků z oblasti "historie našich hranic"
Venca

Ilustrační foto - To: Petr (Petra - Mail - WWW)
Milý Petře, platí pravidlo nabídky a poptávky. Takže "zajeté" příslušnice nejstaršího řemesla a transparenty "nočních klubů" jsou pouze v místech, kde je o tyto "služby" zájem. Jinak je vcelku úplně jedno, zda u cesty stojí "příslušníci" nebo "příslišnice" - obojí je a byla ostuda této republiky. Rozdíl je podstatný v tom, že "příslušnice" nemají možnost Tě zastavit, lustrovat, mířit na Tebe nabitým samopalem, honit Tě po lese s vlčákem a občas si vystřelit mířenou dávkou. Maximálně na Tebe vytáhnou kozu, čož uznávám může v důsledku způsobit šok a následně dopravní nehodu.
Jinak s Tebou souhlasím, je to hrůza. Já si těch "příslušnic" moc nevšímám a ani u nich nezastavuji.
Jo a ještě ..... Taková byla doba, .... Rozkazy se musely plnit, .... Platily jiné zákony, .... Jen si teď zrovna moc dobře nevzpomínám kdo, kdy a před kterými soudy se takto pokoušel hájit - ale prý mu / jim to moc platné nebylo a prý je i odsoudili.

Hranicari.eu - pro Vendu (Jan - Mail - WWW)
Pokud je to myšleno takto, tak je to zatraceně správné a lze s tím jen souhlasit a hlavně se nedejte otrávit nějakejma kecama jako v mém případě. Ono se tu u stolu (nebo u klávesnice) kecá snadno, ale na omluvu starého dědka (dědků) lze říct je to, že nám kolikrát už taky nic jiného nezbejvá. Jen si opravdu myslím, že "méně někdy ve skutečnosti znamená více", i když konec konců i s tím co řekl(nebo prosazoval) F.E.D, lze jen souhlasit, ať byl jaký byl. Bez toho se poctivě žádná služba státu (nebo lidem), opravdu dělat nedá. Pokud ano, tak to vypadá, jak to vypadá.
Přeji Vám vytrvalost a hodně zdaru.

MAJOR BERAN - FOTO. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Byl jsem požádán Stenllym,abych zde publikoval foto důstojníka,o němž se tady pár jedinců pořád dohaduje.

FOTO - mjr.Beran http://a3.sphotos.ak.fbcdn.net...pg

Dej mu Pánbůh věčnou slávu :-)
(Určitě by tenkrát mj.Berana nenapadlo,že si na weblogu Pohraničník užije svých "15 minutes of fame").

Major Beran.. (noveudoli - Mail - WWW)
Major Beran je přeci na té fotce z přísahy...
NÚ.

Identifikace (Antonín Smola - Mail - WWW)
Tak že přátelé a Bobánci, mladší a starší, uvedu na pravou míru identifikaci fotografie, Na fotografii je 3 výcviková rota, zv,pr, PS Volary tuším nástupní ročník jaro 1986 nebo 87 na fotografii je mjr, František Šperka, npor Milan Texler jako velitel 1 čety, u druhé čety tuším mladého Ducháčka a u třetí čety Lneničku. To už byl Ferko na praporu jako starší důstojník . Co se týče mjr. L. Berana tak je mým tchánem a v té době už byl v civilu, odcházel v roce 1983 z funkce staršího důstojníka pohr. praporu. O perlách našeho Ferka a mého tchána psát nebudu, ještě tak 10 až 15 let počkám. jinak další fotografie jsou z přijímače , ta paní co obléka vojákovi kabát tak je dosud žijící paní Škarýdová manželka Ládi Škarýda velitele automobilového družstva u výcvikového útvaru Volary.
Pevně věřím že má slova potvrdí Standa K., neboť jeho paměť mu ještě slouží a může mi potvrdit že některé naše vzpomínky mohou být určení jen pro úzký okruh přátel, který si během výcvikáče zamilovali náš oblíbený pahorek.
Jinak všem do Nového roku přeji pevné zdraví, spokojenost v osobním životě a k tomu krapítek lidského štěstí

Dotaz z publika (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Brý den. Prosím pěkně,major Beran je ten na fotce vlevo? :-))))

naposledy..(mjr.Beran) (noveudoli - Mail - WWW)
Ano - na fotce je SKUTEČNĚ major Beran,tchán Tondy..
(veselý smail) Pozdrav na Šumavu a do Volar zvlášť..Tondo ještě stojí 12.rPS, nebo jí už tmavočeši přestěhovali do sběrných surovin???NÚ

mjr.Beran (stenlly - Mail - WWW)
Přestaňte už blbnout s mjr.Beranem - poslal jsem fotku jak mjr.Beran vypadá i když trošku mladší na mé svatbě. A divím se, že i noveudoli takhle blbne !! Na fotce je mjr.Šperka a další jak uvádí S.Smola !!!!!!!!

Noveudoli neblbne.. (noveudoli - Mail - WWW)
Humor je koření života.Věděl jsem hned od začátku že se tazatel spletl a uvedl to na pravou míru.Pak už to ale jelo..bral jsem to jako odlehčení po těch úmorných: bylo/nebylo jasno,6 generálů s důkazem atd....Pánové nejsme stroje ,jsme lidi.A pan Beran je major a nebyl na fotce..Má ho jen Stenlly v albu svatebním..Tím to uzavírám a dávám si tedy 7 dní trestu - bez klávesnice...

Rajóny. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Standa-Nové.údolí si za trest sjede rajóny na rotě,mazlákem a ryžákem tak,aby pěna sahala do půlky uší :-) Co je černé,bude bílé. Co je bílé,bude zlaté. A co je zlaté,nebude vidět.
Standa-Stenlly to pak zkontroluje.

mjr. Beran (Petra - Mail - WWW)
Ten major na fotce nahoře je stopro mjr. Beran. František Šperk - známý průšvihář ze Zvonkové, který nechal kluky z hlídky v GAZU jezdit po Rakousku (což celé bylo natáčeno jako v Hollywoodu) byl degradován na kapitána. To ví každá malá holka z Volar, tak už si z nás přestaňte dělat srandu.

Invaze PS do Osterreichu. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
GAZ pohraničníků jezdil v Rakousku?
Major Šperk má mé sympatie ;-)
Je vidět,že nebyl žádné ořezávátko.
Mít na něj kontakt,požádal bych jej,aby sepsal své vzpomínky a poslal mě je,abych je mohl publikovat na weblogu Pohraničník.

stenlly vypravec (jan - Mail - WWW)
Stenlly nad tady pekne houpa. Nic noveho.

Re: stenlly vypravec. (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Moc tady neprovokuj,nebo si ty rajony sjedeš také. Ordung muss sein a "disciplína,vy kluci pitomí,musí bejt!"

pro Jan (stenlly - Mail - WWW)
Nikdy nevysvětluj. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.

pro Stenlly (Jan - Mail - WWW)
Ta poznámka s názvem "stenlly vypravěč", není ode mně, někdo si vypůjčil mojí "nicku"
Jan

noveudoli (stenlly - Mail - WWW)
A navíc já tě trestám : Mokrým chlebem a suchovou vodou k ké klávesnici :-)))

Petra (stenlly - Mail - WWW)
Jen mě zajímá ,kde ti pohraniční přejeli SH do Rakouska. To je námět na povídku ,sepiště ji prosím a navíc i natáčeno - jste geniální.Netušil jsem ,že v době kdy mjr.Šperka a pohraničnící se pohybovali Vámi uvedeném prostru již existovaly videokemaery :-)))

GAZ do Rakouska (jazykovedec - Mail - WWW)
ADMINE koukej ho vypatrat. Mohlo by to byt dobre cteni.

Další zajímavé téma.. (tusset - Mail - WWW)
Na Vojensku v diskuzi zde
http://jdem.cz/s9hr4 napsal Mirek jak se dalo lehce projít..Cituji: "Ahoj pane Stulíku. V letech 1980 - 1990 se dalo vcelku bez problémů procházet v oblasti mezi Srním a Prášilama až do Reichu. Jako starousedlíci, kteří opravdu znali celý prostor jsme s tím neměli vůbec problém. Někdy kolem roku 87-88 (ted přesně nevím) nás čapli (šel jsem s kámoškou a ona si chtěla natrhat kytici narcisů na rozvalinách opuštěných hospodářství - takže jsme šli přes louky) a přijel vyšetřovat sám major Kabát. Když ode mne zjistil, jaký má na hranici bordel, tak se tak zhrozil, že nic nehlásil ani VKR ani StB, protože by ho jinak museli okamžitě zavřít. Takže nás asi po hodině pustil, resp. mechal nás gazíkem odvést do Srní. Takže pro mne férovej chlap".
Konec citace.
To je slovo do pranice.Co vy na to???

Petro je to nutné??? (noveudoli - Mail - WWW)
Tak aby bylo jasno,většina zde diskutujících ctí nějaké morální kodexy a nechce ubližovat lidem kteří ještě žijí.To že to takto nabonzuješ natvrdo se jménama, svědčí pouze o jediném:máš v sobě něco co i po těch letech nedokážeš překonat a hryže Tě to.To že C. + Š. chlastali (ostatně kdo ne) víme,to že píšeš o jeho ženě je ubohé.
Navíc správný chlap si užívá a nechlubí se.Pokud máš něco k věci piš , ale nejmenuj a nebuď svině...Díky
PS:omluva ,porušil jsem,ale v zájmu dobré věci..NÚ.

Petra (Stenlly - Mail - WWW)
Znám hodně historek o Ferkovi ,ale tohle mě nějak uniká. Zeptat se Ferky není u mne problém vídávám jej v městě dost často.Nechci polemizovat ověřím to ,ale asi jsou zamotány dva rozličné příběhy v jeden celek - uvidíme. :-)

Od Admina weblogu Pohraničník. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Rozhodl jsem se příspěvek/komentář o němž píše "noveudoli" smazat.
Velmi nerad cenzuruji a cokoliv mažu,ale,vše má své meze.
Na jedné straně byl komentář zajímavý v tom,že popisuje akci PS v Rakousku, na druhé straně zde byla jasná snaha o dehonestaci ještě žijících osob a to plnými jmény.
Weblog Pohraničník nebude prostorem na vyřizování si soukromých účtů.
A ještě jedna poznámka na závěr. Mám silné pochybnosti o tom,že "Petra.Slusnakova" je žena. Podle stylu psaní,slovosledu a použitých obratů si myslím,že se jedná o muže.

Věřím,že většina návštěvníků weblogu mé rozhodnutí o smazání komentáře pochopí.
Děkuji.
ADMIN.

bez hlavičky (stenlly - Mail - WWW)
ADMIN - má svaté právo rozhodovat o svých stránkách. Určité slovní tendence údajné p.Petry u mne vyvolávají pochybnosti. Kdyby znala mjr.Berana nebo mjr.Šperku nemůže je v žádném případě zaměnit. Mám (je to jen můj názor) dojem ,že Petra patří do kategorie : JEDNA PANÍ POVÍDALA !!. Ale jak jsem slíbil ověřím to co Petra napsala - nebude to hned ,ale ověřím. Jsem nemocný a tak nechodím ven.

identifikace (Petr - Mail - WWW)
Dobrý den! Což jsou nějaké erupce na Slunci (související se včerejší bouřkovou činností?).Pár nevinných fotek z volarských kasáren a vyvolá takové pozdvižení. Jelikož autor článku neuváděl u fotek popisky,tak jsem je ani já nejmenoval plnými jmény ,pouze jsem opravil prokazatelnou záměnu p.Berana za mjr.Š. První kdo to zde vše natvrdo uvedl s plnými jmény byl p.Smola,který předpokládám má asi souhlas zúčastněných osob uvádět jejich plná jména.Já bych si to bez souhlasu (a zde na Pohraničníku koor)netroufl. Myslím ,že by admin měl již tuto diskusi o "ho...ně" ukončit,přijde mě to docela nedůstojné zdejšího jinak slušného osazenstva.

pro ADMIN (max - Mail - WWW)
to Lipensko byla koukám průserová oblast,akorát Kyselov byl vzorem to byli vyhlášený Hujeři.Na Pasečné v r.1984 hoši prodávali naftu rak. občanům soud měli ve Volarech.Na stránkách 16.r o tom není žádná zmínka,píše se otom v kronice roty www.suge.cz zmínka je i na stránkách 17.rPS to by bylo taky dobrý pokec kdo to pamatuje a zná detaily.

(Josef Kůs - Mail - WWW)
Tu bránu si pamatuji i ty buřty,pak do ještě kopřiváků a hurá autobusem do Sušice do výcviku spojaře.Potom rota České Žleby a Krásná hora.Krásný čas bylo mi dvacet.1963-5.

Volary 1966-1968 (Jaroslav - Mail - WWW)
Dobrý den. Sloužil jsem také ve Volarech.Jezdil jsem s gazíkem a vozil pplk.Sklenáře a také jsem se setkal a někdy vezl Láďu Škarýda,manžela té paní na snímku,kde vystrojuje vojáky v přijímači.CHtěl bych se tímto zeptati,zdali někdo ví jestli ještě žije někdo z důstojníků z této doby? Např: tenkrát mjr.Ducháček,kpt.Crha,kpt.Čekan nebo Čejchan atd.Pokad někdo ví tak prosím napište.Předem děkuji a jsem s pozdravem Prasil Jaroslav

Žádné komentáře: